Na Vývoji

Chtěla bych se s Vámi na tomto blogu podělit i o zážitky z restaurací, které jsem navštívila. Součástí blogu tedy budou i menší osobní recenze na různé podniky, akce a všemožných událostí týkajících se dobrého jídla nebo pití.

Minulý víkend jsem navštívila město Vlašim ve Středočeském kraji. Strávila jsem zde víkend v novém hotelu "Na Vývoji". Součástí tohoto hotelu je také vynikající restaurace, kde jsme si zvládli dát několik jídel. Interiér restaurace je krásně řešený, přičemž je rozdělen do dvou částí. personál byl velmi milý a usměvavý.
Součástí restaurace a hotelu je také mini pivovar, kde mají vlastní pivo. Já osobně pivo nesnáším, jelikož mým chuťovým pohárkům nevyhovuje hořká chuť. Maminka naopak má pivo ráda a vyzkoušela zdejší 13ku. Dle jejích slov "Sakra dobrý pivo!".

Prvním ochutnaným pokrmem byly hovězí roštěnky s rýží v klasickém poledním menu. Já osobně hovězí miluji, ale popravdě z něj moc doma nevařím, kvůli době zpracování. Každopádně co se masa týká, bylo vynikající. Rozpadalo se a bylo dobře dochucené. Omáčka byla na můj vkus slanější, ale vzhledem k neosolenosti rýže se to v celkovém dojmu ztratilo. Člověk by řekl, že na rýži jako příloze se nedá nic zkazit, ale několikrát se mi již stalo, že rýže byla na jedné straně kopečku tužší a na druhé naopak rozvařená. Tady však není co vytknout.
Co se cenové relace týče, tak polední menu okolo 100-130 Kč je bomba.

Další den měla restaurace v nabídce klasickou českou svíčkovou. Sice nejsem knedlíkář, ale svíčková je prostě dobrota, kterou má rád snad každý. Jelikož mám odpor ke knedlíkům již od dětství dávám si svíčkovou s rýží (pokud to jde) a nebo jen samotnou s masem. Trochu mě při tomto obědě zklamal personál, kdy slečna servírka slíbila, že se optá kuchyně, zda je výměna přílohy možná (což dle mého názoru není nic nemyslitelného) a poté mě informuje. Po chvilce čekání však slečna ke stolu přinesla jídlo - svíčkovou, ale s knedlíkama. No, občas to nejde. Každopádně svíčková omáčka byla opět vynikající a hlavně sladká. Ovšem zklamáním pro mne bylo, že byla servírována jen s citronem a brusinkami - bez šlehačky. Maso bylo měkké, ale celý oběd byl zkažený těmi knedlíky. Knedlíky vůbec nebyly měkké, naopak byly tvrdé, jako když je hodíte do mikrovlnky a poté na talíř, kde jednoduše ztvrdnou. Dle mého názoru obrovská škoda, protože omáčka byla opravdu povedená.
Cenově víkendové polední menu cca 140-150 Kč.

Zašli jsme do této restaurace i na večeři, kde jsme vybírala z klasického jídelního lístku. Já jako milovník Caesar salátu, ho musím vyzkoušet všude, kde ho mají. Maminka si dala vepřová žebra s pečenou bramborou. V okamžiku, kdy jsem ochutnala její žebra, jsem byla zklamaná, že jsem si je nedala také. Chuť na jedničku a konzistence? Maso se naprosto rozpadalo a na kostech nezůstal ani ždibíček navíc. Maso bylo předtím naloženo (alespoň myslím) v medové marinádě, jelikož bylo chuťově sladší.
Co se mého Caesar salátu týká, tak jsem byla zklamaná poněkud ze zálivky. Zálivka postrádala výraznější chuť ančoviček a byla taková "jogurtově mdlá". Grilované kuřecí prsíčko nebylo vysušené, ale bohužel ani to nezachránilo salát, který má hrozně málo nedochuceného dresinku.
Cenově jsou jídla v jídelním lístku o něco dražší než polední menu. Jídla začínají na ceně okolo 180 Kč a končí okolo 450 Kč.

V závěru bych restauraci doporučila. Menší nedostatky se dají přehlédnout a člověk je náročný a věčně nespokojený. Pokud budete mít cestu kolem, tak se určitě zastavte. Restaurace Vás bude bavit jak designem, tak stylem, kterým jsou některé pokrmy servírovány.

PS: mají výborné domácí hranolky

Šup na značky!

Ahoj všichni!

Vítám Vás na svém novém blogu. V minulosti jsem již provozovala módní blog a také blog, kde jste mohli najít nějaké to "food inspo", avšak u obou se stalo, že vyprchalo nadšení a blogy upadly v zapomnění.

Poslední dobou jako každá ženská (ať už mladá nebo v nejlepších letech) stojím téměř každý den u plotny a vařím nebo peču nějaké dobroty pro toho mého chlapa. Jak už to bývá, když máte doma chlapa, tak to (alespoň ve většině případů) dopadne, tak že připravujete teplé večeře a když si "miláček" vzpomene, tak připravujete ještě nějaké ty pamlsky, aby jeho bříško bylo spokojené.

Jak už to bývá člověk nechce jíst ani vařit dokola to samé, a tak různě experimentuje, zkouší nové recepty a nebo se odváží vyzkoušet nějakou tu klasiku, na kterou si předtím netroufl. Na tomto blogu najdete jak mé recepty, tak mé první pokusy o různé klasiky (co se omáček týče, tak jsem začátečnické ucho) a nespočet sladkých receptů, protože kynuté těsto je to moje.

Doufám, že si zde každý najde něco svého! Tak vařečky do ruky a na značky k plotně! :)